Události druhé poloviny 20. století zásadně proměnily tvář Československa a životy jeho obyvatel. Vyhnání Židů a Čechů ze Sudet, poválečné vysídlení německy a maďarsky mluvících osob i politika budování československého národního státu měly dalekosáhlé důsledky. Následující text se zaměřuje na tyto procesy, ukazuje jejich dopad na osudy židovských rodin a snaží se otevřít kritickou reflexi dlouhodobě přijímaných výkladů dějin.
Pojem „náhrada obyvatelstva“ označuje nucené přesuny obyvatel ve střední Evropě: vyhnání Židů a Čechů ze Sudet v roce 1938 a poválečné vyhnání německy a maďarsky mluvících obyvatel z Československa po roce 1945. Politika Edvarda Beneše směřovala k vytvoření československého národního státu, což stálo v ostrém rozporu s Masarykovou vizí multikulturního a vícejazyčného soužití.
Osudy některých židovských rodin, které byly během holocaustu zavražděny, tuto „náhradu obyvatelstva“ tragicky ilustrují a připomínají složitý úděl židovských československých občanů. Po roce 1945 se ospravedlňování vyhnání často prolínalo s oportunismem těch, kterým bylo dovoleno zůstat. Tato kniha se snaží zpochybnit tuto vynucenou shodu ve výkladu dějin a nabídnout kritičtější pohled na minulost.
Marta Marková, kulturní publicistka a autorka, narozená v Nových Seninkách (CZ), od roku 1980 žije ve Vídni. Publikace: Familienalbum, Erzählungen aus Mähren und Böhmen (Rodinné album, příběhy z Moravy a Čech); Auf Knopfdruck. Vienna Postwar Flair (Na stisknutí tlačítka. Poválečná atmosféra Vídně) a mnoho dalších.
Moderace: Theresa Clauberg.
Vstup je volný.
