František Palacký je považován za jednu z nejvýznamnějších osobností 19. století, a to nejen v kontextu českých dějin, ale i v širším středoevropském prostoru.
Jako historik, myslitel a politicky angažovaný intelektuál významně přispěl k rozvoji českého národního vědomí. Svými pracemi i veřejným působením pomohl formovat a upevňovat historické sebeuvědomění české společnosti.
Zároveň se jeho myšlení neomezovalo pouze na národní otázky. Palacký si uvědomoval také potřebu spolupráce menších národů, zejména v politicky a kulturně rozmanité oblasti středovýchodní Evropy. V této souvislosti uvažoval o významu spolupráce a vzájemné podpory mezi národy, které se musely prosazovat v rámci větších politických celků.
Svou vědeckou prací položil jeden ze základních kamenů moderní historiografie ve středovýchodní Evropě. Jeho přístup se vyznačoval pečlivou analýzou historických pramenů a snahou chápat historický vývoj v širších společenských a politických souvislostech. Právě tento analytický přístup a jeho hluboké vhledy do struktur tehdejší společnosti z něj činí dodnes podnětný a inspirativní objekt studia.
Přesný program sympozia bude upřesněn.
