Marie Iljašenko představí svou novou sbírku básní o soužití člověka a přírody, přesně pozorovaná, poeticky zhuštěná a vyprávěná hlasem, který je slyšet i v hluku města.
V těchto básních se město stává rezonančním prostorem pro to, co lidé nevysloví. Zvířata vystupují ze snů do skutečnosti, vzpomínky se prolínají s přítomností. Marie Iljašenko píše o cizosti, touze a samotném vnímání básně, které nechávají slyšet, jak jazyk vyplňuje prostor mezi námi.
Moderace: Ursula Ebel
MARIE ILJAŠENKO (*1983 v Kyjevě) vyrůstala v Česku a dnes žije v Praze. Studovala komparatistiku a slavistiku a pracuje jako autorka, překladatelka a editorka. Její básnické sbírky získaly řadu ocenění; mimo jiné byla její prvotina nominována na literární cenu Magnesia Litera, obdržela Cenu Toma Stopparda a dostala se do užších nominací na Cenu Václava Buriana a Drážďanskou cenu za poezii. Jako překladatelka se zaměřuje především na překlady z polštiny a ukrajinštiny do češtiny. Knihou „Menschen hören überhaupt nur sehr wenig“ vychází poprvé její tvorba v německém překladu od Julie Miesenböck.
JULIA MIESENBÖCK (*1985, Freistadt) je literární vědkyně a překladatelka. Žije v Česku a Rakousku, překládá současnou prózu a poezii z češtiny do němčiny a věnuje se výzkumu v oblasti translatologie.
URSULA EBEL (*1986, Lilienfeld) je literární zprostředkovatelka a literární vědkyně; absolvovala studium komparatistiky a magisterský obor genderová studia na Vídeňské univerzitě, Humboldtově univerzitě v Berlíně a na Université Paris Diderot; od roku 2011 pracuje v Rakouské literární společnosti, od roku 2014 jako zástupkyně výkonného ředitele.
Vstup je volný.
