Ženská otázka byla po ni otázkou lidství. Charlotta Garrigue-Masaryková se narodila v Americe, kde její výchovu ovlivnila její vzdělaná babička, která ve chvílích volna četla černochům o vývoji války v boji za nezávislost.
Charlotta byla stejně jako ona svobodomyslná, pevná ve svých názorech a tolerantní vůči názorům jiných. Po přestěhování do Evropy Charlotta Garrigue-Masaryková propagovala volební právo dělníků a konec práce dětí chudých rodin. Volila cestu reforem a to v oblasti sociální a vzdělávací. Chtěla dosáhnout přístupu ke vzdělání pro každého, kdo o něj projeví zájem. Složitá sociální situace dělníků ji tížila, a proto podporovala finančně několik chudých rodin z Malé Strany. Patřila mezi představitelky první vlny feminismu - po boku žen jako byla Virginia Woolf, Mary Woolstonecraft a Františka Plamínková. První vlna feminismu je obdobím, kdy ženy poprvé veřejně začaly bojovat s jejich postavením ve společnosti. V té době neměly téměř žádná práva a ve spojení se společenským životem byly zcela podřízené mužské nadvládě. Charlottiny postoje ovlivnili jejího manžela Tomáše Garrigue Masaryka. Symbolem jeho názoru potřeby zrovnoprávnění obou pohlaví se stalo i jeho jméno. Po vzoru žen, které po sňatku přijímají příjmení manžela, přijal Tomáš Masaryk příjmení své ženy - Garrigue. Z jeho popudu také vznikl paragraf 106 pozdější Ústavy Československé republiky, ve kterém je zakotvena rovnoprávnost mužů a žen.
