Konferenci pořádá České centrum New York a Rakouské kulturní fórum New York. Konference proběhne online a v angličtině.
Program konference je rozdělen do dvou částí:
1. "Adolf Loos – mezi Amerikou a Evropou"
Moderátor: Michael Haider, Rakouské kulturní fórum New York
Barry Bergdoll (Kolumbijská univerzita): Loos před Loosem: Objevování Ameriky ve stopách Světové kolumbovské výstavy
Julia Secklehner (Masarykova univerzita): Celebrita Adolf Loos a jak tohoto architekta vnímala široká veřejnost v Rakousku a Československu v době mezi válkami
2. "Architektura po Loosovi – Stále nás inspiruje “Raumplan”?"
Moderátor: Kimberly Elman Zarecor, Iowa State University
Ladislav Jackson (Vysoké učení technické v Brně): Následovníci Adolfa Loose: Byl raumplan po Loosovi?
Filip Šenk: Myšlení prostorem a nálada: Poznámky ke vztahu Loose a současné architektury
Závěrečné slovo: Christopher Long, Texaská univerzita v Austinu
Na celou akci Vás zve předseda Mezinárodního svazu architektů Thomas Vonier.
Konference proběhne 4. 3. 2021 online na platformě Zoom. Registrace nutná předem!
Registrujte se zde.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
PŘEDSTAVENÍ VYSTUPUJÍCÍCH:
Čestný host Christopher Long (Texaská univerzita v Austinu)
Profesor Christopher Long zastává post profesora architektury zřízený na počest Martina S. Kermacyho na Fakultě architektury Texaské univerzity v Austinu. Studoval na univerzitách ve Štýrském Hradci, Mnichově a Vídni. Doktorát získal na Texaské univerzitě v Austinu v roce 1993. Od roku 1994 do roku 1995 vyučoval na Středoevropské univerzitě v Praze. Zaměřuje se na dějiny moderní architektury se zvláštním důrazem na střední Evropu mezi rokem 1880 a současností.
Jelikož je vzděláním je spíše historik než architekt, ve své výzkumné práci čerpá z kulturních dějin a intelektuální historie stejně jako z politických a hospodářských dějin. Studoval otázky odrazu kultury v architektuře, širší ideologický kontext teorie architektury konce 19. a počátku 20. století a rozvoj architektonického vzdělávání. Profesor Long se rovněž zabývá moderním designem v Rakousku, v českých zemích a USA. Podílel se na několika výstavách a jeho publikace pokrývají širokou škálou témat.
Barry Bergdoll (Kolumbijská univerzita)
„Loos patří k nejzáhadnějším a nejpřitažlivějším kritickým zastáncům modernismu. Právě neuchopitelnost jeho přístupu k práci z něj dělá trvalý zdroj inspirace nejen jako designéra, ale i jako kulturního myslitele v nejširším slova smyslu.”
Barry Bergdoll zastává post profesora dějin umění zřízený na počest Meyera Shapira na Kolumbijské univerzitě a je bývalým hlavním kurátorem architektury a designu v Muzeu moderního umění (2007–14). Je autorem řady publikací o dějinách architektury 19. a 20. století zaměřených zejména na Francii a Německo. Vedle knihy Evropská architektura 1750–1890 vydané v roce 2000 jako součást řady Oxford History of Art přinesl nový pohled na mnoho významných postav moderní architektury v rámci série výstav věnovaných Miesi van der Roheovi (2001), Le Corbusierovi (2013 s Jeanem Louisem Cohenem) a Franku Lloydu Wrightovi (2014 a 2017). V současné době působí jako předseda Rady Centra pro architekturu v New Yorku.
Julia Secklehner (Masarykova univerzita)
„Loos byl mnohem víc než jen architekt – byl milovaným i nenáviděným tvůrcem vkusu, jehož názory jeho současníci s velkou oblibou obhajovali a rozebírali v tisku.”
Julia Secklehner je výzkumná pracovnice Semináře dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. Získala titul PhD v oboru dějiny umění na londýnském institutu Courtauld Institute of Art a zaměřuje se na dějiny umění a vizuální kultury ve střední Evropě. V současné době se věnuje výzkumu místního a krajového modernismu a avantgardy v rámci projektu „Continuity / Rupture: Art and Architecture in Central Europe, 1918-1939 (CRAACE)“.
Michael Haider
Michael Haider je od roku 2018 ředitelem Rakouského kulturního fóra New York. V rámci svého předchozího působení v rakouských diplomatických službách zastával pozici tiskového a kulturního atašé na rakouské ambasádě v Bělehradě a Praze. Od roku 2007 do roku 2011 byl ředitelem Rakouského kulturního fóra v Tokiu. V loňském roce byl předsedou newyorské pobočky evropské sítě organizací v kultuře EUNIC. Získal titul PhD v oboru historie na Vídeňské univerzitě.
Ladislav Jackson
„Adolf Loos je patrně jedním z nejkontroverznějších architektů 20. století a jeho práce je plná rozporů. V jeho architektuře se odráží řada věcí, které byly se starým světem špatně, jako třeba sociální, ekonomická a genderová nerovnost.“
„Články, které publikoval, byly a stále jsou kontroverzní a jeho argumentace je víceméně chaotická a nepřesná. Na druhou stranu má jeho architektura nepopiratelné prostorové kvality a fascinující je jeho představa propojeného a návazného obytného prostoru stejně jako jedinečný způsob navrhování architektury a využití klasických proporcí pro moderní konstrukční možnosti.“
Ladislav Jackson je historik umění a architektury. Působí jako odborný asistent a proděkan na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Přednáší dějiny umění 20. století a dějiny architektury a designu. Ve své výzkumné činnosti se soustředí na architektonický modernismus středovýchodní Evropy. Od roku 2016 se věnuje globálnímu pohledu na život a dílo Jaroslava J. Polívky. V posledních osmi letech se jako autor a editor podepsal pod více než 20 knih o dějinách architektury a designu. V letech 2016 až 2017 byl stipendistou Fulbrightova programu na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Zaměřuje se také na feministické a queer dějiny vizuální kultury. V roce 2021 vyjde kniha Obrazy jiné touhy, jejímž je editorem.
Filip Šenk
„Adolf Loos je nejednoznačná osobnost i v čistě architektonické diskuzi.“
Filip Šenk, PhD. je historikem umění zaměřeným na umění a architekturu 20. a 21. století. V současné době je vedoucím katedry umění a historie Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. V roce 2020 byl spolukurátorem online výstavy Raumplan a současná architektura v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze.
Kimberly Elman Zarecor
„Význam ornamentu v moderní architektuře je nesmírně fascinující a relevantní otázkou architektonické praxe, přičemž v úvahách na toto téma nelze pominout Loose. Jeho slavné prohlášení o ornamentu a zločinu může naznačovat, že byl zastáncem úspornosti, jeho práce se však vyznačuje jedinečnou souhrou barev, textury a materiálů v dynamických prostorových kompozicích.“
Kimberly Elman Zarecor je profesorkou architektury na Státní univerzitě v Iowě, kde vyučuje dějiny architektury a designu. Získala titul magistry a PhD v oboru architektura na Fakultě architektury, plánování a památkové péče Kolumbijské univerzity. Její výzkum se zaměřuje na kulturní a technologické dějiny architektury a urbanismu bývalého Československa. Je autorkou knihy Utváření socialistické modernity – bydlení v Československu v letech 1945–1960 (University of Pittsburgh Press, 2011). Přispívá rovněž do řady časopisů a podílí se na redakční práci a na tvorbě sborníků z konferencí a výstavních katalogů. V současné době se ve výzkumné a publikační činnosti věnuje tématu vylidňujících se míst, a to jak v postindustriálních městech bývalého sovětského bloku, tak v malých zemědělských komunitách amerického Středozápadu.
