Habsburský císař Rudolf II. si koncem 16. století zvolil za své sídelní město Prahu. Rudolf byl známý jako velký sběratel a milovník umění, a tak jeho dvůr přitahoval řadu osobností tehdejší doby. Přijížděli sem malíři, sochaři, zlatníci, ale i astrologové, astronomové a alchymisté z celé Evropy.
Na dvoře Rudolfa II. pobývala celá řada význačných umělců - např. Hans von Aachen, Bartholomeus Spranger nebo autor tohoto díla, Roelandt Savery.
Nizozemský mistr vynikal svojí schopností velmi věrohodně a detailně zachycovat flóru a faunu. Zaznamenal to i sám císař Rudolf II., který jej vyslal na dvouletou studijní cestu do Tyrolských Alp, aby ještě více zdokonalil své umění ztvárňovat zvířata a rostliny. Pojďme se tedy podívat na Saveryho mistrovství ve znázorňování zvířat. Tento obraz z roku 1618, jehož námětem je ráj, znázorňuje celou řadu zvířat, často ve dvojicích, která by za normálních okolností vedle sebe žít nemohla. Jedná se o predátory a jejich kořist, nicméně v ráji žijí všichni v harmonii. Velmi kouzelně a realisticky je zde znázorněn párek pardálů, vedle nich jsou psi, jelen, velbloud, nad nimi lev s lvicí, kousek opodál divočák, opice, kůň, kráva, párek pelikánů, bažanti a také slepice s kohoutem. V ráji je nebe plné ptactva. Můžeme zde pozorovat orla, jeřába nebo třeba čápa. Co naši pozornost ale upoutává nejvíce, je párek papoušků. Jeden modrý a druhý výrazně červený. Jistě, Roelandt Savery měl mnoho možností, jak tyto exotické ptáky studovat ve velkých Rudolfových voliérách. Kromě zvířat bychom naši pozornost měli i obrátit k rostlinám. Roelandt Savery s velkou věrohodností znázornil tulipány, kosatce a další luční i lesní kvítí. Bohatost a barevnost zvířat nás upoutává natolik, že téměř přehlédneme malou postavu v druhém plánu. Jedná se o Adama. Stojí sám - to znamená ještě v momentě před stvořením Evy. Bůh mu uložil úkol, aby každému ze zvířat dal jméno. Proto před ním defilují v párech.
