Jsou mladí, odhodlaní a především zvědaví. A odjeli do zahraničí, aby získali mezinárodní zkušenosti ve výzkumu. Mluvíme o českých vědcích, kteří zakotvili v Rakousku a jsou úspěšní ve svých specializacích. Někteří z nich se specializují na fyziku, jiní na historii, ekonomii nebo mikrobiologii. Podívejte se na nový videoseriál Radia Prague International a Českého centra ve Vídni ve spolupráci s Czexpats in Science.
Anna-Marie Kroupová, historička umění
Co spojuje zmijovku, studenou válku a globální umělecké směry? Odpověď najdete ve výzkumu historičky umění Anny-Marie Kroupové. Ve svém doktorském projektu na Vídeňské univerzitě zkoumá, jak umělecká výměna mezi Československem a zeměmi globálního Jihu ovlivnila kulturní dění.
Eva Přáda, biofyzikální chemik
Eva Přáda získala prestižní stipendia od Bakala Foundation a Krsek Foundation, která jí umožnila studium na Cambridge. Dnes působí jako postdoktorandka na TU Wien a pracuje na vývoji proteinových léků pro léčbu diabetu a obezity.
Hana Huszár, projektová koordinátorka
Hana Huszár vystudovala molekulární biologii a ještě během doktorátu si představovala budoucnost jako výzkumnice. Po působení na prestižním rakouském institutu ISTA se ale vydala méně tradiční cestou – opustit laboratoř a vstoupit do světa managementu.
Lukáš Fiedler, biolog
Lukáš Fiedler vyrůstal v malé vesnici na jihu Čech, sbíral brouky a trávil čas v přírodě. Dnes dělá doktorát na Institutu pro vědu a techniku v Rakousku (ISTA), kde zkoumá, jak se rostliny samy organizují pomocí hormonu zvaného auxin. Co ho přivedlo přes studium v Británii k mezinárodnímu výzkumu? Podívejte se na nový rozhovor v sérii Vědci bez hranic!
Dagmar Vorlíček, socioložka
Dagmar Vorlíček se zabývá tím, jak bio-banky a digitální infrastruktura proměňují světovou politiku. Ve svém výzkumu upozorňuje na slepé místo: zatímco o etice a soukromí se mluví, o riziku zneužití dat se často mlčí. Od zdravotnických databází až po globální bezpečnost – podívejte se, jak věda formuje politiku.
Hana Marvanová, mikrobioložka
Vědkyně Hana Marvanová zkoumá tzv. „parent-of-origin“ efekty – tedy to, jak se geny zděděné od matky a otce neprojevují vždy stejně. Jako doktorandka na Institutu molekulární biotechnologie ve Vídni byla spoluautorkou studie publikované v časopise Nature, která odhalila chybějící dílek této genetické skládačky.
Jak se dostala od studia antropologie až ke špičkovému výzkumu v molekulární biologii? Podívejte se na nejnovější rozhovor ze série Věda bez hranic!
Luděk Němec, historik
Už v dětství prozkoumával zámky a opuštěné vesnice svého rodného jižního Česka. Dnes Luděk Němec zkoumá české šlechtické rody na Vídeňské univerzitě.
Zlata Tabachová, vědkyně v oblasti komplexních systémů
Zlata Tabachová je doktorandkou na Complexity Science Hub ve Vídni. Pochází z Prahy, kde studovala na Českém vysokém učení technickém. Co přesně jsou „komplexní systémy“? Jak lze matematicky zkoumat dodavatelské řetězce? A co má fyzika společného s cenami akcií? To se dozvíte ve videu!
Jakub Dokulil, fyzik
V seriálu Věda bez hranic se tentokrát představí Jakub Dokulil, mladý a ambiciózní fyzik, který se přestěhoval z Brna do Rakouska. Ve videu popisuje, jak pozoruje molekulární procesy pod mikroskopem, založil ve Vídni studentský spolek a pro relaxaci chodí na túry do rakouských hor. Rozhovor vedl Vít Pohanka.
Radka Šustrová, historička
V novém seriálu Věda bez hranic, který Vám přináší Radio Prague International, se představí Češi, kteří vycestovali do Rakouska za výzkumem. Rozhovory s mladými vědci vedl Vít Pohanka. V prvním díle seriálu popisuje historička Radka Šustrová, jak ji k tématu přivedl osud jejího dědečka v době nacismu.
