Odmalička tíhla k umění, a přestože se sama na uměleckou dráhu nedala a studovala ekonomii, nakonec přece přispěla k rozkvětu české moderní architektury. Grete Tugendhat je zadavatelkou nejvýznamnější stavby funkcionalistického rodinného domu v Evropě – vily Tugendhat. Grete byla velmi vzdělaná a moderní žena.
V mládí ji k smělým a revolučním myšlenkám inspirovaly tehdejší hlavní města moderny, Vídeň a Berlín, než se v roce 1928 vrátila do rodného Brna. Grete sama oslovila vizionářského Miese van der Rohe jakožto architekta pro svůj nový domov. Její dům se zásadně neměl v ničem podobat sousedící secesní vile Löw-Beer, ve které vyrostla. Vila Tugendhat měla odrážet osvícené myšlenky svobody a velikosti lidského ducha. Manžel Fritz se moderním idejím také nebránil, na rozdíl od laické i tehdejší odborné veřejnosti, která až na výjimky nekonvenční vilu velmi neobdivovala, naopak ji kritizovala pro „chladnost“ a nebývalý luxus, zatímco většina obyvatelstva byla zasažena hospodářskou krizí. Grete velmi trápila zhoršující se politická situace v Německu a od roku 1933 se aktivně angažovala v Lize lidských práv. V těchto letech se snažila pomáhat politickým uprchlíkům z Německa, nakonec ji s rodinou ale potkal stejný osud, a těsně před vyhlášením protektorátu v roce 1938 musela utéct ze země. Ve vile Tugendhat strávila pouhých 8 let. Kvůli židovskému původu a přísným regulacím Rooseveltovy éry nemohla rodina Tugendhat emigrovat do USA, jak původně plánovali, ale nejdříve do Švýcarska a později do Venezuely. Svůj bývalý domov v Brně navštívila Grete ještě několikrát díky angažovanosti architekta Františka Kalivody o záchranu vily po letech chátrání. Krátké rozvolnění poměrů v socialistickém Československu za vlády Alexandra Dubčeka jí tyto návštěvy umožnilo, a ještě v roce 1969 těsně před nástupem normalizace měla o vile Tugendhat rozsáhlou přednášku na mezinárodní konferenci v Brně. Zemřela při dopravní nehodě 10. prosince 1970 ve Švýcarském St. Gallen.
