Prezident Spojených Států Barack Obama při jednom ze svých proslovů vzpomínal na historku z ceremonie skládání přísahy nových amerických občanů, které se Madeleine Albrightová účastnila a jež je popsána v knize Hrdinky, Příběhy významných českých žen. Jeden z účastníků, původem Etiopan, k ní tehdy přišel a řekl: "Madam, jen ve Spojených státech se uprchlík může setkat s ministryní zahraničí." Přičemž Madeleine odpověděla: "Jenom ve Spojených státech se uprchlík ministryní zahraničí může i stát."
Krátce po 2. světové válce musela rodina malé Marie Korbelové, před válkou Körbelové, opustit Čechy, aby tak utekla komunistickému režimu. Desetiletá Marie se krátce po příjezdu do Států nechala přejmenovat na Madeleine. Jak sama ve svých pamětech vzpomíná, byla to podoba jejího jména, která jí nejvíce vyhovovala. Do Spojených států přijela jako uprchlice. Tato skutečnost však Madeleine nestála v cestě a brzy se dostala do Bílého domu na pozici koordinátorky komunikace mezi ministerstvem zahraničí a Radou bezpečnosti, kam její kroky vedly po studiu politologie na univerzitě Wellesley College.
Díky svým diplomatickým schopnostem si Madeleine získala obdiv prezidenta Billa Clintona, který ji později v 90. letech jmenoval velvyslankyní OSN a poté ministryní zahraničních věcí. Tím se Madeleine Albrightová stala vůbec první ženou na postu ministryně zahraničních věcí Spojených států amerických. Za své politické zásluhy si také vysloužila Medaili svobody (nejvyšší americké vyznamenání), kterou jí udělil sám bývalý prezident Spojených států Barack Obama.
Významně se zasadila o přijetí České republiky a další postkomunistických zemí do NATO, čímž byla výrazně posílena česká pozice na zahraniční diplomatické půdě. Madeleine Albrightová je ženou, Češkou a uprchlicí, která se i přes svou nelehkou úlohu stala váženou americkou političkou, které se podařilo docílit amerického snu a zároveň přispět ke zviditelnění České republiky jako demokratického státu.
