Člověk, který pomáhá ostatním, nehledí na vlastní riziko, a mnohdy ohrožuje i vlastní život: Hrdin(k)a. Tato charakteristika je až nápadně blízká další z významných českých žen, Marii Schmolkové.
Píše se rok 1933 a v Německu se dostává k moci Adolf Hitler. Nacistické tendence v zemi sílí a spousta občanů židovského původů či lidí nesympatizujících s touto ideologií prchá do Československa, které jim poskytuje azyl. Koordinaci transportů organizuje Marie Schmolková, humanitární pracovnice a sionistka, která také uprchlíky sama navštěvuje, shromažďuje potřebné informace, píše výzvy zahraničním diplomatům a účastní se jednání v zahraničí.
Po anšlusu Rakouska je však jasné, že československá pomoc nebude stačit, a tak tato energická žena spojuje síly s Nicolasem Wintonem a dalšími druhy, se kterými spoluorganizuje Kindertransporty z Československa. Z Prahy se jim společně podaří vypravit transporty 669 převážně židovských dětí. Zachrání je tak před nešťastným osudem. Krátce po vstupu nacistů do Československa ji však uvězní gestapo a pouze díky pomoci svých vlivných přátel se tato bojovnice za lidská práva z vězení dostane.
Nedlouho nato však začne skomírat její zdraví a v Londýně umírá na zástavu srdce. "Tato žena zná osobně každého člověka, který v posledních pěti letech přešel hranice. Zná jejich osudy, zná jejich nebezpečí. Pod záplavou těchto osudů, jako by ani jejího vlastního nebylo. Pohybuje se věčně mezi životem a smrtí, mezi úřady londýnskými, pařížskými a pražskými. Vidí skoro samou beznaděj a podaří se jí po strašném úsilí vymoci jen málo naděje: ale je tak podivuhodně klidná, jako bývají věřící lidé." Tak popisuje Marii Schmolkovou tehdejší česká novinářka Milena Jesenská.
Dodnes se na Marii Schmolkovou vzpomíná v souvislosti s Kindertransporty velmi málo. Událost je spojována především s jejím tehdejším kolegou Nicolasem Wintonem. Historikové holokaustu však již pracují na tom, aby byla památka Marie Schmolkové zachována a od roku 2018 usilují o vybudování památníku v Praze a Londýně. Nezapomněli a snad ani my nezapomene.
