V ČC Vídeň jsme měli vzácnou návštěvu. Jednoho dne nám tu na dveře zaťukal Krtek a přivedl s sebou i svého kamaráda Zajíce. Ťukání na dveře jsme vzhledem k jeho plyšové pacičce bohužel neslyšeli, takže jsme mu neotevřeli. Ale to by to nebyla opravdická pohádková postava, kdyby se zničehonic neobjevila v otevřeném okně naší krásné budovy. Copak nám a lidem v ulici přišel Krtek důležitého sdělit?
Vyšli jsme před budovu a zahlédli ta ikonická česká zvířátka v okně. Nejdřív jsme si mysleli, že se tam jenom sluní a vychutnávají si pohled do vídeňské ulice Herrengasse. Už už jsem se začala nadechovat, že na ně zavolám, zda si dají kávu, džus nebo třeba gumové žížalky. Vzápětí se však ozvalo jemné pisklavé odkašlání.
„Haló,“ uslyšela jsem líbezný hlásek. „Haló, haló, přišli jsme vám něco říct.“
„Pššt, potichu, myslím, že mluví Krteček a asi nám něco chce,“ řekla jedna z kolegyň. Začala se rozhlížet okolo sebe na nás ostatní kolegy i na kolemjdoucí a přikládala si ukazováček před pusu.
„Ahoj kamarádi, já jsem Krtek a tohle je můj kamarád Zajíc. Byli jsme na procházce, zrovna cestujeme po Evropě, a uviděli jsme nad vašimi dveřmi vlajku s modrým trojúhelníkem a červeným a bílým polem. To je přesně taková, jaká označuje náš domov, Českou republiku. A tak jsme si mysleli, že nás třeba budete znát a že vás bude zajímat, proč je pro nás letošní rok 2021 tak významný.“
Rozhlédla jsem se okolo sebe. Pár se nás shromáždilo pod oknem do hloučku. Lidé stáli se zakloněnou hlavou a mžourali nahoru směrem ke Krtečkovi. Někteří měli otevřenou pusu, jiní se šklebili od ucha k uchu s rukou opřenou o čelo, aby jim nesvítilo sluníčko do očí.
„Víte, nakreslil nás jeden pán,“ pokračoval Krtek . „Jmenoval se Zdeněk Miler. Mně, Zajícovi a dalším našim kresleným kamarádům se po něm stýská a chtěli jsme vám ho připomenout. Letos totiž uplynulo přesně 100 let od roku 1921, kdy se Zdeněk Miler narodil, a zároveň 10 let od roku 2011, kdy zemřel. Tak na nás a na něj nezapomeňte, šiřte naši pohádku dál a vyprávějte o ní na dalších místech, i tam kde nemají vlajku s modrým trojúhelníkem a červeným a bílým polem. Musíme se teď se Zajícem vrátit do pohádky, děti už na nás čekají a kamarádi pro mě mají připravené nové kalhotky s kapsami!“
Jen to dořekl, začal dům skrze postavičky prosvítat. Nejdřív nepatrně a pak čím dál víc. Krtek ani Zajíc už skoro nebyli vidět, až zmizeli úplně. Ani jsme jim nic nestihli říct, ale to nevadí. Díky jejich návštěvě jsme si uvědomili, že pro Krtka a jeho kamarády rok 2021 představuje hned dvě kulatá výročí.
Autorka textu: Nella Nitrová
