Dnes si připomínáme výročí 430 let od narození jedné z nejvýznamnějších osobností českých dějin Jana Amose Komenského. Vlivný barokní filozof, pedagog a poslední biskup Jednoty bratrské se narodil 28. března 1592 na dosud neznámém místě na jihovýchodní Moravě. Komenský je považován za zakladatele moderní pedagogiky.
Komenský se narodil s rodinným příjmením Szeges, neboť jeho dědeček pocházel z Maďarska. Příjmení Komenský přijal po otci jako pseudonym podle vsi Komňa na Uherskobrodsku, odkud pocházeli jeho rodiče. Od dětství provázeli Komenského násilí a smrt. Jeho otec, významný člen protestanské Jednoty Bratrské, zemřel při morové ráně, když bylo Janovi 12 let, krátce po něm podlehly nemoci také jeho matka a dvě sestry. Dále se o něho starala teta ve městě Strážnice, ovšem již během následujícího roku musel město opustit, když povstalecké vojsko Štěpána Bočkaje Strážnici vypálilo.
Biblické jméno Amos přijal Komenský při výcviku na kněze po absolvování latinské školy v Přerově. Knězem se pak stal až po návratu ze studií na univerzitách v Německu a Nizozemsku a v roce 1616 se usadil ve městě Fulnek na hranicích Moravy a Slezska, kde vyučoval na místní bratrské škole. Zde se také poprvé oženil.
Mor a válka se však do Komenského života brzy vrátili. V roce 1618 vtrhla na Pražský hrad skupina protestanských šlechticů na protest proti porušování Rudolfova majestátu, slibující českým protestantům základní svobody, katolickou habsburskou nadvládou. Došlo k šarvátce, při níž byli dva zástupci monarchie a jejich písař vyhozeni z oken hradu. Takzvané Stavovské povstání se časem rozhořelo ve zničující třicetiletou válku. Po porážce stavovské armády v roce 1620 v bitvě na Bílé hoře začali být protestanté tvrdě pronásledováni a na Komenského byl vydán zatykač. Utíkal před válkou i vězením a skrýval se na různých místech na Moravě. Při morové epidemii v roce 1622 zemřela jeho první žena i jeho dvě děti. Právě v tomto období hlubokého zármutku začal psát své nejznámější dílo Labyrint světa a ráj srdce.
V roce 1627 dal Ferdinand II. Habsburský, odhodlaný po vítězstvích v 30. leté válce, českým protestantům ultimátum – buď své majetky rozprodají a zemi opustí nebo přestoupí na katolickou víru. V tomto roce se příběhy Jana Amose Komenského a pohnutých českých dějin rozcházejí. Komenský nejprve emigroval do polského Lešna, kde se začal více věnovat pedagogice a kde se v roce 1632 stal biskupem Jednoty bratrské. Jeho přístup k učení „škola hrou“, který kodifikoval mimo jiné v dílech Orbis Pictus a Brána jazyků otevřená, byl ve své době revoluční.
Později působil také ve Švédsku, Anglii, Nizozemí, či v Uhrách, kde reformoval místní školství a vydával knihy. Postupně se z něj stala významná osobnost, která ovlivňovala významné politiky své doby ve prospěch českých protestantů. Šťastného konce války se však Jan Amos Komenský nedožil. Po podpisu Vestfálského míru v roce 1648 většina nadějí na návrat do vlasti vyhasla. Komenský zemřel v roce 1670, ve věku 78 let v Amsterdamu.
