31. května 1892 se narodil významný český básník, spisovatel, grafik, malíř a překladatel Bohuslav Reynek. V jeho expresionistických básních se objevují obrazy venkovského života v jeho rodné obci Petrkov, společně s křesťanskými a náboženskými motivy.
Bohuslav Reynek byl synem sedláka a jeho otec od něho očekával převzetí rodinného statku, Bohuslav se však více zajímal o literaturu a výtvarné umění. Po absolvování střední školy studoval na otcovo přání zemědělství, ale po pár týdnech studium přerušil. Jako mnoho mladých básníků jeho generace začal svá první díla publikovat v dekadentně orientovaném časopise Moderní revue. Jeho první básně se objevily v roce 1914. V témže roce začal Reynek spolupracovat s nakladatelstvím Dobré dílo, kde se poprvé setkal s velkým úspěchem nejprve jako překladatel, později jako básník a grafik.
Reynkovo umění hledá harmonii mezi jeho křesťanskou vírou a přirozeným světovým řádem, včetně estetiky přírody. Biblické motivy, jako je ukřižování, umisťuje do přírodního prostředí svého statku v Petrkově. Pro expresionisty je typický tzv. tragický světonázor. I v Reynkových dílech proniká do veršů tragická imaginace s dekadentními motivy, jako je rozklad a úpadek. Snad nejznámější Reynkovy sbírky vznikly v době první světové války, kterou citlivý básník považoval za peklo na zemi. Tři Reynkovy sbírky, které jsou dnes považovány za vrchol českého expresionismu, jsou dvě lyrické prózy Rybí šupiny (1922) a Had na sněhu (1924) a jedna lyrická sbírka Rty a zuby (1925).
Reynek hodně cestoval do Francie, kde také v roce 1923 potkal svou ženu, básnířku Suzanne Renaud. Po smrti otce se rodina přestěhovala do Petrkova, aby hospodařila na rodinném statku. Z politických důvodů však museli nejprve v roce 1944 a poté v roce 1948 farmu opustit. Po komunistickém převratu byl Reynkův statek v Petrkově znárodněn a Reynek zde do roku 1957 pracoval jen jako dělník. Většina Reynkova grafického díla vznikla právě v této době.
Kvůli křesťanské symbolice v jeho básních byl Reynek pronásledován komunistickým režimem a jeho texty byly zakázány. Teprve v 60. letech jej znovu objevila mladší generace básníků. Byli mezi nimi Jiří Kolář, Ivan Diviš, Ivan Martin Jirous zvaný Magor nebo Věra Jirousová. Díky uvolnění poměrů v 60. letech mohl Reynek v roce 1964 znovu vystavovat. Reynek zemřel v Petrkově v roce 1971.
