Karol Sidon, též Efrajim ben Šimon Alexander, je známý český rabín, scénárista, spisovatel a dramatik. V tomto roce oslaví významné životní jubileum, 80. narozeniny.
Karol Sidon se narodil 9. srpna 1942 v Praze ve smíšeném manželství židovskému otci Alexandrovi Sidonovi a křesťanské matce Janě Honzíkové. Jeho otec byl v roce 1944 zatčen gestapem a v témže roce zavražděn. Maminka ho vychovávala sama, než se následně v roce 1948 provdala za Josefa Grosse. Sidon na toto období vzpomíná takto: „Nevěděl jsem, kterého tatínka si vybrat. Nechtěl jsem zklamat toho opravdového, kterého jsem neznal. Proto jsem často utíkal z domova.“ (Karol Sidon; v Drda, Adam: „Buď budete psát pro nás, nebo nebudete psát vůbec“)
Karol Sidon je počtvrté ženatý a má čtyři děti, dvě dcery a dva syny. Ve svých autobiografických knihách Sen o mém otci (1968) a Sen o mně (1970) se právě vztahům v rodině věnuje. Jeho první román Sen o mém otci (1968) je zároveň tím nejznámějším a od doby jeho vydání se stal kultovním. Do němčiny se ale dílo přeložilo až v roce 2019 s názvem Traum von meinem Vater.
Na filmové fakultě FAMU v Praze vystudoval v letech 1960 – 1964 scenáristiku a dramaturgii. Následně pracoval v Československém rozhlase a do roku 1968 jako dramaturg ve studiu Jiřího Trnky, režíroval divadelní hry a podílel se na filmech Juraje Jakubiska. Ve stejném roce začal působit jako redaktor Literárních listů. Po podepsání Charty 77 byl propuštěn z práce, musel pracovat jako topič a trafikant a začala ho sledovat StB. Z tohoto důvodu začal přemýšlet o emigraci. Svá literární díla tak vydával tajně v samizdatu. V 70. letech se začal učit hebrejštinu a v roce 1978 při konverzi k židovství přijal jméno Efrajim. V roce 1983 emigroval do západního Německa, kde na univerzitě v Heidelbergu studoval v letech 1984 – 1990 judaistiku. Další dva roky studoval rabínská studia v Jeruzalémě a následně se v roce 1992 vrátil do Prahy, kde působil jak vrchní zemský a vrchní pražský rabín.
Velkou měrou přispěl také k obnově Židovské obce v Praze. Jako spisovatel se věnuje próze, divadelním hrám a napsal také dětskou knihu. Na překladu Tóry z hebrejštiny pracoval čtrnáct let. Zajímavostí je, že se jedná teprve o druhý překlad do češtiny a je psaný dvojjazyčně: hebrejsky a česky. Mezi lety 2014 - 2017 vydal sci-fi tetralogii „Kde lišky dávají dobrou noc“, která má dohromady kolem 2000 stran, pod pseudonymem Chaim Cigan. V roce 2019 obdržel Státní cenu za literaturu.
