Na prvním filmovém pondělku letošního roku se na Velvyslanectví České republiky v Rakousku promítalo dílo Juliuse Ševčíka – „Masaryk“. Film o Janu Masarykovi, synovi prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka – bohémovi, milovníkovi žen a brilantním řečníkovi. V následné diskuzi odpovídal na otázky diváků samotný režisér.
V historickém dramatu vypráví Jan Masaryk v sanatoriu německému psychiatrovi dr. Steinovi zpětně o svém životě:
Jan Masaryk, syn prvního prezidenta Československa a velvyslanec v Londýně, miluje noční život, ženy, hudbu a drogy. Politické události třicátých let mu však dají zabrat. Kvůli tomu se dostane do konfliktu i s dlouholetým rodinným přítelem a tehdejším prezidentem Edvardem Benešem. Hitler využívá sudetoněmeckou otázku k přípravě okupace sousední země. Velká Británie a Francie však váhají s ochranou Československa. Dne 29. září 1938 vyjednají Mnichovskou dohodu bez Masaryka, načež německá vojska krátce nato vtrhnou do země. Masaryk se zhroutí. Stein mu však dodá odvahu k nastoupení do exilové vlády v Londýně a k tomu, aby promluvil ke svým krajanům.
Z celkových 15 nominací na Českého lva film obdržel 12, mezi nimi za nejlepší film, nejlepšího herce v hlavní roli a za nejlepší režii.
Filmového pondělku se zúčastnil i samotný režisér, Julius Ševčík, který v rámci čilé diskuse odpovídal na dotazy diváků. Přitom se soustředil víc na Masarykovu biografii, jeho sklon k alkoholu a závislost na drogách, než na politické události. Navíc se hovořilo o jeho vášeň pro politiku, která byla v rozporu s jeho svobodným duchem, který ho lákal směrem k hudbě. Mimo to Ševčík vysvětlil některé narážky skryté ve filmu. Diskuze probíhala v češtině i němčině nejen díky tlumočnici Pavlíně Lössl, ale i díky dobré znalosti němčiny režiséra, která odráží jeho blízký vztah k Berlínu.
Kdo se zajímá víc o Masaryka, ten se může těšit. Režisér Julius Ševčík totiž plánuje další díl, který bude věnován především záhadě Masarykovy smrti.
