Dnes si připomínáme 140 let od narození Franze Kafky, významného spisovatele, píšícího německy.
Franz Kafka se narodil na Starém Městě pražském jako nejstarší syn židovského velkoobchodníka s galanterií. Už jako dítě pomáhal vydělávat rodině a po vesnicích okolo rodné obce prodával sponky, mašličky a spínací špendlíky. Vypracoval se z podomního obchodníka na majitele textilního velkoobchodu a továrničky na azbest. Kafka měl pět mladších sourozenců a jeho nejmilejší sestrou byla Ottilie. V letech 1901 až 1906 studoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě a účastnil se přednášek z germanistiky a dějin umění. V roce 1906 Kafka promoval a stal se doktorem práv. V roce 1907 začal pracovat a byl tři čtvrtě roku zaměstnán u pojišťovny Assicurazioni Generali na Václavském náměstí v Praze.
Kafka byl v Praze velmi oblíben a dosáhl i nesporného kariérního úspěchu. I k tomuto zaměstnání měl podle všeho ambivalentní vztah – v korespondenci napsal, že „moje zaměstnání je pro mne nesnesitelné, protože odporuje … mému jedinému povolání, a tím je literatura“; lze však najít i pasáže, z nichž vysvítá hrdost nad vykonanou prací a dosaženou pozicí.
Kafka byl také sionista. Odebíral pražský sionistický list Selbstwehr a učil se hebrejsky. Dle jeho zápisků snil o životě v Zemi izraelské. Podle vyprávění jeho sestry Ottilie svůj sen neuskutečnil, protože chtěl odejít s ní, ale ona si vzala Čecha Josefa Davida, jehož ze srdce milovala.
Dle jeho přítele Maxe Broda byl Kafka vždy velmi pečlivě, ale nenápadně oblečen. Neměl rád vulgární vtipy, byl vždy usměvavý a laskavý. Jeho snad jedinou chybou bylo, že se velmi podceňoval.
Zemřel v roce 1924 po těžké a dlouhé nemoci.
Na příští rok připravují Česká centra projekt k uctění jeho památky.
Proslulým autorem se Kafka stal až po své smrti, a to až po druhé světové válce, a v současné době patří ke klasikům literatury 20. století. Je považován za jednoho z největších inovátorů románového vyprávění. Motivy jeho tvorby jsou pocity vyřazenosti a izolace. Dalším významným rysem v jeho dílech jsou hrdinové, kteří se stávají předmětem ponižování. Ukončení příběhů jsou zpravidla tragická a bezvýchodná.
Významná díla:
Proměna (Die Verwandlung)
Proces (Der Prozess)
Dopisy Mileně (Briefe an Milena)
