Letošní zahájení Pražského jara připomene dvě mimořádná jubilea – 80 let festivalu a 100 let Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Jak bude znít jaro, na které se čeká celý rok?
Výlet do minulosti Pražského jara
Rok 1946, první poválečný rok, a umělecký šéf České filharmonie Rafael Kubelík iniciuje založení Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro pod záštitou tehdejšího československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše.
Již první dva ročníky festivalu jsou fenomenálním úspěchem. Zrovna zde si svůj mezinárodní debut odbyl Leonard Bernstein. V roce 1947 se pevnou součástí festivalu stane i stejnojmenná mezinárodní hudební soutěž, která je od roku 1957 zakládajícím členem Světové federace mezinárodních hudebních soutěží.
Významným okamžikem se stává 45. ročník festivalu v roce 1990 – první svobodné Pražské jaro po sametové revoluci. Do Prahy se vrací Rafael Kubelík, Rudolf Firkušný a Leonard Bernstein, kteří slíbili, že se na festival vrátí, až bude Československo opět demokratické. Tyto tři osobnosti navštívili Pražské jaro na počátcích svých kariér, a po více než čtyřiceti letech se vrátili na ten samý festival jako osobnosti světového renomé.
Na Pražském jaru se v průběhu osmdesáti let se vystřídalo značné číslo nadaných hudebníků, např. Karel Ančerl, John Eliot Gardiner, Anne-Sophie Mutter, Jarmila Novotná a jiní.
Smetanova Má vlast
Zahajování festivalu cyklem symfonických básní Má vlast má již 74 letou tradici. Každoročně se festival Pražské jaro zahajuje 12. května na den výročí Smetanova úmrtí. Co však má Má vlast od tohoto významného českého skladatele představovat?
Vrcholné dílo Bedřicha Smetany vzniklo v letech 1874–1879 a v době svého vzniku byl cyklus jedním z vrcholných uměleckých děl doby Národního obrození. Litomyšlský rodák psal Mou vlast během hrůzy z postupné ztráty sluchu, čelil finanční krizi a přitom bojoval o své postavení v čele Prozatímního divadla. V tu dobu nikdo nemohl tušit, že se skladba stane ve 20. století nefalšovaným symbolem a povzbuzením národa ve špatných časech.
Cyklus se skládá z 6 skladeb: Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Již právě po dopsání první skladby Vyšehrad, přišel skladatel o sluch.
Má vlast není pouze hudební dílo, představuje i kulturní poklad českého národa. Každá báseň má jiný charakter a lze v cyklu nalézt i vzpomínky na významné události české historie včetně promítnutí nejsvětlejších ideálů této historie do budoucnosti a zároveň vykreslení povahy českého člověka i jeho životní krajinné prostředí.
Pražské jaro v roce 2026
Již 81. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se uskuteční od 12. května do 4. června 2026. Nabídne desítky koncertů a vystoupení světově známých dirigentů.
V rámci festivalu se bude též konat 77. ročník Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, která se letos zaměřuje na mladé hudebníky hrající na příčnou flétnu a klavír.
Zahajovací koncert, tradičně odehrán Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, letos diriguje Petr Popelka. Popelka si udělal jméno jako jeden z nejinspirativnějších mladých evropských dirigentů. Koncert se ve Vídni bude živě přenášet v kině Wien Mitte Village Cinemas. Lístky jsou již v předprodeji!
Dirigování se intenzivně věnuje od roku 2016 a ne-li rok poté obdržel cenu Neeme Järviho pro nejlepšího mladého dirigenta Akademie Menuhinova festivalu ve švýcarském Gstaadu.
V letech 2010–2019 byl zástupcem koncertního mistra kontrabasové skupiny Sächsische Staatskapelle Dresden. A jako vůbec první dirigent v historii zastával pozici „Conductor Fellow“ (asistent šéfdirigenta Alana Gilberta) orchestru NDR Elbphilharmonie v Hamburku v období 2019–2020.
Nyní je od sezóny 2024/2025 šéfdirigentem Vídeňských symfoniků. Společně s dirigováním se také věnuje skladatelské činnosti.
